Náš tým

MUDr. Peter Pöthe

Jsem dětský psychoanalytický psychoterapeut a dětský psychiatr, autor mnoha článků a monografií, pracující v soukromé praxi v Praze. Organizuji a učím vztahovou psychoterapii dětí v rámci Institutu psychoterapie dětí a rodičů (IPDAR) v ČR a SR. Angažuji se v ochraně a pomoci ohroženým a traumatizovaným dětem. V roce 2020 jsem vydal knihy Emoční poruchy v dětství a dospívání (Grada) a Síla nevysloveného (Portál). Více o mě na www.dr-pothe.com.


Iva Goldmannová

Jsem psycholožka, studovala jsem v Olomouci. Vzdělávám se v psychoterapii a klinické psychologii. Pracuji s dospělou populací v ambulanci klinické psychologie a při lůžkovém psychiatrickém oddělení nemocnice. Mám zkušenosti jako lektorka komunikace a ve školní psychologii. V projektu pro zdraví duše se snažím překládat poznatky z mého oboru do podoby užitečné pro dospělé, kteří mají vliv na žáky. Mám ráda individuální přístup a transparentní komunikaci.


Kateřina Polišenská

Mým životním posláním je sociální práce. Šestým rokem pracuji na základní škole jako školní asistentka se zaměřením na sociální práci. Snažím se být komunikačním mostem mezi rodiči, pedagogy a žáky. V současné době se starám o distanční vzdělávání dětí z rodin, kde nemají potřebné hmotné či sociální podmínky. Komunikuji s padesáti rodinami naší školy, které mají různorodé problémy s distanční výukou. Baví mě hledat cesty, "finty", řešení, jak děti ze sociálně nepodnětného prostředí zapojit do výuky a zároveň být mostem a oporou rodičům, dětem i pedagogům. Ráda pomůžu také dětem, rodinám a pedagogům Vaší školy.


Táňa Zimmermannová

Jsem vystudovaný speciální pedagog se státnicí z etopedie a psychopedie. Celou svou profesní dráhu se pohybuji v oblasti školství, ať již speciálním či běžném, což mě dovedlo k potřebě vystudovat také učitelství pro střední školy. Moje pracovní zkušenosti sahají od nejmenších dětí až ke vzdělávání mladých lidí na prahu dospělosti. Po narození mých vlastních třech dětí došlo u mě ke koperníkovskému obratu, díky alternativnímu vzdělávání v duchu montessori pedagogiky jsem se začala zabývat komunikací jako nezbytným předpokladem interpersonální interkace, skrze kterou se utváří vztahy (výcvik v mediaci, nenásilná komunikace, Respektovat a být respektován aj.), což mě nakonec dovedlo až k potřebě sebepoznání. Již posledním, pátým rokem, procházím psychotepeutickým výcvikem v terapii zaměřené na řešení, s dětmi tak pracuji metodou Kids´ skills obohacenou o práci s tělem z pohledu Biosyntézy. Protože duší zůstávám učitelem, mým srdečním tématem zůstává rozvoj učebního potenciálu, zejména v souvislosti s plasticitou mozku a rozvojem kognitivních funkcí (Feuersteinovo instrumentální obohacování, Percepčně motorická cvičení k nápravě dílčího oslabení výkonu). Z praxe I života se mi potvrzuje, že léky pomáhají, ale skutečné zdraví nalézáme skrze léčivé vztahy, které nám pomáhají zvědomovat si vlastní zdroje a vnitřní sílu.


Ivana Hrubá

Jsem matka 3 dospívajících synů, vystudovaná sociální pracovnice s praxí v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež či v drogových službách. Svoji kvalifikaci jsem si doplnila tzv. pedagogickým minimem pro učitele střední školy a studiem sociální pedagogiky. Nejen při škole, ale i v životě jsem si potvrdila, že vliv prostředí a sociální skupiny či sociálního okolí na vývoj jednotlivce je natolik zásadní, že je mu nutné věnovat zvýšenou pozornost. Proto jsem se v diplomové práci zaobírala školním a třídním klimatem. Do škol jsem měla možnost nakouknout také jako lektorka programů primární prevence. Rodiče jsem provázela v roli facilitátorky rodičovských fór či v kurzu Thomase Gordona P.E.T. - Výchova bez poražených. Do práce vnáším expresivní přístupy, mám kurz krizové intervence i psychiatrického minima. Aktuálně spolupracuji s Ministerstvem zdravotnictví na zavádění multidisciplinárního přístupu v péči a podpoře lidí s duševním onemocněním. Věřím, že intervence poskytnuté díky projektu Pro Zdraví Duše pomohou nejen učitelům a jejich žákům, ale nabídnou na úrovni vybraných krajů ČR inspirativní výstupy z pilotáže zahraničních nástrojů a norské dobré praxe.


Veronika Ješátková

Vystudovala jsem jako speciální pedagog, vychovatel a etoped. Profesně mám za sebou 15let praxe v Dětském domově se školou jako učitelka pro děti s poruchami chování. Poté jsem pracovala jako Konzultantka inkluzivního vzdělávání v Pardubickém kraji a v kraji Vysočina. Jako Krajská koordinátorka transformace psychiatrické péče pro Pardubický kraj v projektu Deinstitucionalizace jsem se více potkala s tématem dětského duševního zdraví a dokreslil se mi celý obraz problémového a nestandartního chování, které jsem potkávala celou svou profesní dráhu.

Projekt Pro Zdraví Duše mi dává naději na změnu úhlu pohledu na problematické chování a příběhy jednotlivých dětí ve školách.


 Anita Stanislavová

Vystudovala jsem obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracovala jsem v projektu Ministerstva práce a sociálních věcí zaměřeném na síťování sociálních, školských a zdravotnických aktérů v oblasti sociálně právní ochrany dětí. Následně pak v Agentuře pro sociální začleňování jako lokální konzultant.

Pracovala jsem také v projektu Střediska výchovné péče Alfa "Odborný pracovník na pomezí sociálních služeb a škol", jehož náplní byla podpora učitelů základních a mateřských škol při práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami. Nabízeny byly konzultace vhodných postupů při komunikaci se znevýhodněnými rodinami, zprostředkování návazných služeb a také přímá podpora při komunikaci s rodinami.


Michaela Lorenzová 

Studovala jsem sociální práci na Evangelicko-teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a při studiu jsem pracovala ve speciální mateřské škole. Několik let jsem se věnovala dobrovolnické činnosti v BODAJ, z.s, v přímé péči s klienty v Ústavu sociální péče na Ukrajině. Jako lektor jsem se zapojila do projektu Tréninky dospělosti od Spolu dětem o.p.s., pro děti vycházející z dětských domovů nebo jiných zařízení ústavní péče. Mám kurz zážitkové pedagogiky, kterou jsem hojně využívala při organizování táborů pro děti a adaptačních kurzech. Přestěhovala jsem se zpět do rodných Krkonoš a začala jsem pracovat jako vychovatelka v dětském domově se školou. Zároveň jsem se vrátila i do školních lavic na VOŠ Jabok, se zaměřením na speciální a sociální pedagogiku. Zastávám motto, že "gram praxe, je lepší než tuna teorie."